Vitamíny pro děti – které vitamíny dát svým dětem?

Dětská výživa má svá specifika každý rodič by si měl uvědomit, že dítě není malý dospělý a tedy by nemělo mít naprosto stejný jídelníček co do obsahu jako dospělý. Je důležité, aby dítě přijímalo stravou dostatek energie, vitamínů a minerálních látek a aby byl zachován správný poměr hlavních složek potravy. Optimální příjem živin závisí na věku, pohlaví, výšce, hmotnosti, fyzické aktivitě a zdravotním stavu jedince.

Běžná dieta obsahuje asi 40 nutných komponent pro zajištění potřeb organizmu. Jsou to látky poskytující energii (sacharidy, tuky a proteiny), esenciální a neesenciální aminokyseliny, esenciální nenasycené mastné kyseliny, minerální látky a vitamíny.

Čtěte : Makroživiny a mikroživiny pro naše tělo

Vitamíny nedodávají energii, ale jsou nezbytné pro normální chod organizmu. V lidském organizmu mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí a podílejí se také na metabolismu proteinů, tuků a sacharidů. Z chemického hlediska patří k různým druhům sloučenin, mezi nimiž není žádná chemická příbuznost.

Tím zaniká možnost jejich klasifikace podle struktury a začalo se proto používat třídění podle některých fyzikálních vlastností rozpustnosti: Vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní) C,skup.B a rozpustné v tucích (lipofilní) A,D,E,K.

• Ve vodě rozpustné vitamíny se nemohou v organizmu skladovat, a proto při příjmu v přebytku dochází k jejich vylučování močí.
• V tucích rozpustné vitamíny mohou být v organizmech skladovány a jejich nadbytek může vést k hypervitamínózám (zejména u vitamínu A a D) a vyvolat vážné poruchy organizmu.

Doporučený příjem vitamínu pro děti (DACH – 2011, Společnost pro výživu)

U dětí do 6ti měsíců je potřebné množství vit. a min.látek zajišťováno kojením nebo náhradní mléčnou stravou, postupně se přidávají zeleninové, ovocné a posléze i masové příkrmy. Kojencům se přibližně od 5. týdne do 1 roku podává vitamín D. Předchází se tak výskytu křivice (tzv. profylaxe křivice). vitamín C a A je většinou podáván v podobě ovocných a zeleninových šťáv (vitamín A je také podáván v podobě AD kapek), které současně zajišťují přívod železa.

U batolat je zvýšená potřeba všech vitamínů, zejména však vitamínu B₂, jehož potřeba je většinou pokryta dostatečným objemem mléčné stravy, vitamínu C, který je obsažen v ovoci a zelenině, stejně jako vitamín A, a pak vitamíny B₁ a D nacházející se v mase a rybách. Batole by tedy již mělo mít pestrou stravu a k pokrytí nezbytných vitamínů a min.látek by měla postačit min. je jedna porce mléčných výrobků a tři až čtyři porce ovoce a zeleniny denně (jedna porce listové zeleniny, jedna porce zeleniny nebo ovoce s vysokým obsahem vitamínu C a jedna porce žluté nebo oranžové zeleniny nebo ovoce). Pravidelnou součástí stravy by již měly být maso a ryby.by mělo být v jeho jídelníčku

Výživové nároky dítěte předškolního a školního věku se postupně snižují a již se začínají blížit nárokům dospělého organizmu. U této věkové skupiny je zvýšená potřeba vitamínů C, B-komplexu. Vit. C je důležitý pro podporu imunitního systému (zejména pobývá-li dítě v dětském kolektivu např. ve školce) a vit. skupiny B pro zvýšení reaktivity při učení.

Během adolescence, období intenzivního růstu a zrání organizmu, jsou fyziologicky zvýšené nároky na vitamín C, vitamíny B i vitamíny A a D. Spotřeba jednotlivých vitamínů vždy závisí na aktuální potřebě (např. růstová křivka, sportovní aktivity, studium). Např. vyšší intenzita fyzické zátěže stupňuje nároky na příjem vitamínů uplatňujících se v metabolizmu sacharidů, bílkovin a nukleových kyselin (vitamíny B1, B2, B6, B12, kyselina listová a vitamín C). V období dospívání častěji dochází k různým poruchám příjmu potravy (anorexie, bulimie, obezita) nebo alternativním způsobům stravování (vegetariánství, veganství), při nichž je nezbytné zajistit suplementaci potenciálně chybějících vitamínů, ideálně po konzultaci s lékařem a odborníkem na výživu.

Vitamíny skupiny B až na B12 a B9 (kys.listová) jsou zastoupeny poměrně dobře v obilovinách – proto je dobré v jídelníčku dětí zachovat kvalitní pekařské výrobky.

Obsah vitamínů ve vybraných obilninách(mg/100 g) :

* fortifikovaná mouka , N – není věrohodný údaj, ( ) – odhad, Zdroj: Standards Agency and Institute of Food Research 2002

Při dodržování pestrosti stravy by nemělo docházet k nedostatku vitamínů, protože většina vitamínů je v potravě široce zastoupena. Pokud dítě dostává pestrou a vyváženou stravu bohatou na čerstvou zeleninu a ovocem, obilniny, mléčné výrobky a alespoň dvakrát týdně mořské ryby nebo alespoň rybí výrobky, tak má zajištěný dostatečný příjem jednotlivých vitamínů i minerálních látek.

Vliv jednotlivých vitamínů na procesy v lidském těle

Vitamín A (retinol)

vitamín A je důležitý pro tvorbu epitelových buněk a jeho přítomnost je nutná pro růst kostí, reprodukčního systému a embryonální rozvoj. Spolu s karoteny zvyšuje vitamín A imunní funkce, snižuje důsledky infekčních onemocnění.

Chrání před šeroslepostí, udržuje normální funkci sliznic cest dýchacích, trávicích a močových. Karoten a karotenoidy (skupina přirozených žlutých až červených organických barviv rozpustných v tucích) chrání tkáně před poškozením kyslíkem (infarkt myokardu, mozková mrtvice) a na rozdíl od vit.A u nich nehrozí nežádoucí účinky z předávkování (max. zežloutnutí kůže).

Zdroje:

• vitamín A : v rybím tuku a rybách, žloutcích, vnitřnostech a mléčných výrobcích
• b-karoten:  v zelenině (zejména v mrkvi, špenátu, brokolici, mangu a meruňkách)

Vitamín D (kalciol)

Kalciol se spolu s hormony parathyrinem a kalcitoninem podílí na regulaci metabolismu vápníku a fosfátů. Kalcitriol umožňuje syntézu proteinu, který zajišťuje vstřebávání vápníku ve střevě a reguluje mineralizaci kostní tkáně.

Podstatné množství si dokáže naše tělo vytvořit kontaktem slunečního záření s pokožkou.

– potřebná dávka: vystavit slunci obličej a paže 3x týdně po dobu cca 15 minut, záleží na barvě pokožky –světlejší využijí až 70 % slunečního záření, s tmavší barvou pouze mezi 3 a 30 %.   vitamín D je naprosto nezbytný pro správné využívání vápníku

Zdroje:

• rybí olej a tučné ryby, tresčí játra, žloutek, mléko a mléčné výrobky

Vitamín E (tokoferoly)

Vitamín E je významným přirozeným antioxidantem, který zabraňuje poškození organizmu kyslíkovým stresem. Vitamín E částečně nahrazuje potřebný selen a pomáhá tělu jím šetřit (nedostatek selenu má za následek srdeční a cévní onemocnění).

Jeho funkci podporuje vit. C a selen. Zmrazené, konzervované, dlouhodobě skladované potraviny mají nižší obsah vit.E. Jeho účinky narušuje teplota , kyslík a vysoké dávky železa, mědi a hořčíku.

Zdroje:

• rostlinné tuky a oleje (slunečnicový, sójový), semena, ořechy, luštěniny, ovoce a zelenina (ostružiny, avokádo, papriky či chřest). Bohatým zdrojem jsou: pšeničné klíčky, vaječný žloutek a celozrnné cereálie.

Vitamín K

Tyto látky jsou potřebné pro dokončení biosyntézy protrombinu, faktoru krevního srážení, a bílkovin nutných pro mineralizaci kostí. Podstatnou část potřebného množství si naše tělo dokáže vyrobit samo aktivitou přátelských bakterií ve střevě, ze stravy pak získává ještě dalších cca 20 %. Zdravému dítěti, není-li po léčbě antibiotiky a má ve stravě dostatek mléčných výrobků a nenasycených mastných kyselin, nedostatek ani nehrozí. Vstřebávání zhoršují antibiotika, ale i konzervační látky v potravinách

Zdroje:

• zelená listová zelenina (kapusta, špenát, kadeřávek, zelí, brokolice), zelené koření (pažitka, petrželka, řeřicha, rostlinné tuky a oleje (zejména sójový a olivový), rybí tuk, maso a játra, vaječné žloutky, pistácie a pšeničné klíčky.

Vitamín B₁ (thiamin)

Thiamin je důležitý při metabolismu sacharidů a aminokyselin, je nezbytný pro dobrou přeměnu sacharidů z potravy v energii. Jeho potřeba vzrůstá ve stresových situacích a při velké fyzické zátěži. Je narušován teplotou nad 120° C, ničí se konzervováním, prudkým varem, opakovaným rozmrazováním a zmrazováním, ale zachovává se při vaření piva J.

Zdroje:

• pšeničné klíčky, celozrnné pečivo a produkty, sušené fazole, mořské plody, pivovarské kvasnice, med a ořechy

Vitamín B₂ (riboflavin)

U člověka se riboflavin vyskytuje ve vazbě na bílkovinu jako flavoprotein. Je nejméně osm enzymů, které v lidském organizmu na flavoproteinech ve své činnosti závisí – účastní se prakticky všech oxidoredukčních procesů i řady enzymatických systémů.  Má vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu, a proto období jeho zvýšené spotřeby je růst, puberta, zvýšená fyzická námaha, rekonvalescence, únava, celkovém vyčerpání organismu, nebo rychlý úbytek tělesné váhy.

Je tepelně stálý (vydrží smažení), ale rozkládá se působením světla. Při skladování v šeru je úbytek cca 30–50%, zatímco na světle je úbytek až 90%.

Zdroje:

• pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a       telecí maso, ořechy, brambory, ryby

Vitamín B₃ (niacin, nikotinamid)

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy, je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP), udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie a podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstřebávání živin rozpustných v tucích (vitamíny A, D, E a K). Bez niacinu v podstatě nemůže pracovat mozek. Také reguluje syntézu hormonů (tyroxin, inzulin, rustový hormon).

Vitamín B₃ se také používá jako podpůrný lék při léčbě nervového systému a k odstranění depresí. Dále snižuje vylučování histaminu, a může tak vést k rychlému zlepšení příznaků alergie, zejména senné rýmy.

Zdroje:

• pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, semena slunečnice, fazole a hrách, méně v mléce, vejcích, listové zelenině, brokolici i mrkvi

Vitamín B₅ (kyselina pantotenová)

Kyselina pantotenová se v buňkách mění na 4-fosfopantothein, který je součástí koenzymu A acylového nosiče proteinu. Tyto látky se účastní například při inaktivaci některých jedů a léků, ale také při syntéze cholesterolu a mastných kyselin.

Obecně je tedy opět nutný k metabolismu cukrů a tuků, je i důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů a lokálně se používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů a k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek.

Zdroje:

• vejce, ryby, mléko a mléčné výrobky, cereálie a celozrnné pečivo, zelenina hl. košťálová (zelí, kapusta) i dalších potravinách, které jsou zdrojem B vitamínů. Nejbohatší zdroj: mateří kašička

Vitamín B₆

Vitamínovou účinnost mají všechny tři formy pyridoxinu. Tyto látky se podílejí zejména na přeměně aminokyselin a při glykolýze, účastní se při uvolňování energie rozpadem glykogenu na krevní cukr, glukózu. Hlavní význam vitamínu B₆ u člověka je svalová fosforyláza, enzym vyvolávající rozpad svalového glykogenu (hlavní zásobní látky pro získání energie).

Je důležitý pro celkový správný růst a rozmnožování buněk v těle a účastní se řady metabolických pochodů v mozku (tvorba dopaminu, tyraminu, noradrenalinu, serotoninu a dalších neurotransmiterů). Je ničen konzervováním, mražením, grilováním a celkově varem.

Zdroje:

• játra, vepřové maso, makrely, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkev, ořechy, obiloviny a celozrnný chléb

Vitamín B₉ (kyselina listová, folacin)

Hlavní biologickou funkcí folátu je přenos jednotlivých funkčních skupin mezi různými sloučeninami. Foláty poskytují nezbytné funkční skupiny thimidilátu, prekurzoru deoxyribonukleové kyseliny potřebné pro tvorbu jader erytrocytů. Zvýšená potřeba kyseliny listové je zejména v těhotenství.

Kyselina listová snižuje riziko vážných vrozených poruch. Akutní nedostek, tzv. megablastická anémie je způsobena zvětšenými červenými krvinkami, které jsou zdeformované a mají omezený přenos kyslíku – dochází ke špatnému okysličení tkání (buněk) a to u dětí může způsobit nedostatečný růst. Vařením se zničí až 95% folátu.

Zdroje:

• především v listová zelenina (špenát, brokolice, růžičková kapusta apod.), z živočišných produktů jsou dobrými zdroji kvasnice a játra

Vitamín B₁₂ ( kobalamin)

Kobalamin je produkován pouze mikroorganizmy jako jsou bakterie a plísně, je obsažen pouze v živočišných potravinách. Ke vstřebání kobalaminu přijatého potravou je potřeba specifický glykoprotein (tzv. vnitřní faktor) vylučovaný žaludeční sliznicí. Na tuto bílkovinu se kobalamin naváže, aby mohl proniknout střevní sliznicí do krve. V buňkách je kobalamin přeměněn na aktivní formu. Je potřebný k odbourání některých aminokyselin a hlavně společně s kyselinou listovou k přeměně homocysteinu na methionin při tvorbě jader červených krvinek.

Je důležitý pro správnou funkci nervového systému a pro tvorbu buněčných membrán. Nedostatek kobalaminu se projevuje chudokrevností, hubnutím, zhoršováním paměti, duševní výkonnosti a svalové koordinace. Ohroženi jsou osoby vyřazující z jídelníčku maso (vegetariáni, vegani, zastánci raw stravy…). Částečným zdrojem může pro tyto skupiny být zkvašená zelenina.

Zdroje:

1. živočišné produkty (vejce, mléko, sýry, maso, zvířecí vnitřnosti – ledvinky, játra a srdce), některé mořské řasy

Vitamín C (L-askorbová kyselina)

Vit.C je důležité hydrofilní redukční činidlo, je velice aktivní a nalezneme ho ve všech tělesných tkáních. Je důležitým faktorem při tvorbě bílkoviny kolagenu (tvorbě pojivových tkáních). Ten tvoří pojivo v kůži, chrupavkách, šlachách a kostech.

Vitamín C posiluje tkáňové dýchání a stimuluje tvorbu bílých krvinek. Dále se podílí na přeměně velice důležitých látek např. aminokyselina tyroxin, ze které se tvoří v dřeni nadledvinek hormon adrenalin potřebný pro redukci stresových reakcí. Také je zapotřebí při syntéze hormonů v endokrinní žláze – kůře nadledvinek, která produkuje hormony glukokortikoidy a mineralokortikoidy.

Vit.C velice dobře váže kyslík, a proto je velice účinným antioxidantem. Také zajišťuje vstřebávání železa ze střev. Bohužel je tepelně labilní a podléhá oxidaci. Pouhé vaření nebo smažení na otevřené pánvi je ztráta až 60 %.

Zdroje:

• Šípek, rakytník, černá jeřabina (arónie), v současnosti hodně propagovaná kustovnice (goji) dále např. citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky

Vitamín H (biotin)

Biotin (látka sloužící jako zdroje energie a stavebního materiálu) se podílí na syntéze glukózy z laktátu a z některých aminokyselin. Je důležitý pro citrátový cyklus a pro syntézu mastných kyselin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle.

Funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité a slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Protože je rozpustný ve vodě – při vaření se část znehodnotí. Je i citlivý na sluneční světlo.

Zdroje:

• žloutky, mléko, kvasnice, játra a ledviny