Bezlepková dieta: Když nás má pšenice v hrsti

Nebezpečná pšenice

Třebaže se tváří jako svatoušek, má s dobrem pramálo společné. Zdá se vám, že pšenici příliš démonizuji? Inu, posuďte sami.

Možná si říkáte, že pšenice nemůže být přeci až tak zdraví škodlivá, vždyť ji jedli naše babičky a dědečkové a generace před nimi. Vždyť Ježíš hladem strádající nakrmil, vždyť v Bibli chléb je zmiňován a oslavován.

Ano, je to pravda, mnozí z nás při krájení chleba ještě stále dělají nožem znak ve tvaru kříže a o chlebu mluví pan farář každé kázání… Jenomže Ježíš nerozdával chléb pšeničný, ale žitný. A třebaže naši předci pojídali skutečně pšeničný chléb, byli zdrávi a jen málo nemocí je dostihlo, jedli poněkud jinou pšenici, než je nám dnes k dostání a navíc konzumovali chléb připravený z kvásku, který je schopen podíl lepku v chlebu snižovat, což v současné době nejrozšířenější kvasnicový chléb, nedokáže.

Současná pšenice, s výživovou hodnotou nula, nula, nic, je ochuzena o svrchní obal zrna i klíček, tudíž obsahuje jen velmi málo vlákniny, vitamínů, tuků a minerálů.

Pšenice se začala měnit v období po válce, kdy došlo ke změnám v metodách křížení pšenice. Stejně tak, jak se všechno ostatní měnilo v byznys, ani pěstování pšenice tomuto trendu neuniklo.

Moderní komerční pěstování pšenice má za cíl dosáhnout vyšších výnosů a snížení výrobních nákladů. Tak se zrodila pšenice zvaná Triticum, která vznikla díky lidskému přičinění. Tento druh pšenice je velmi odolný vůči chorobám, suchu a nadměrnému horku, paradoxně však lidmi vyšlechtěné odrůdy pšenice by bez lidské podpory nedokázaly v přírodě přežít.

Ve zkratce tedy jíme jinou pšenici, než jedli naši předci a prapředci a z původních divoce rostoucích odrůd pšenice dokázal člověk vyšlechtit více než 25.000 variací. To však ale neznamená, že by celiakie byla fenoménem pouze současné doby, tučný průjem popsal známý antický lékař Galén již v druhé polovině druhého století našeho letopočtu.

Co všechno pšenice s naším organismem dokáže?

• Zvyšuje chuť k jídlu.
• Zvyšuje hladinu krevního cukru, který má na svědomí spouštění cyklů, kdy nasycenost střídá neovladatelnou chuť k jídlu.
• Spouští proces glykace, kvůli kterému rychleji stárneme a nemoci nás přemáhají.
• Stojí za vznikem cukrovky, srdečních chorob, artritidy či různých vyrážek.

Krom těchto skutečností má velmi výrazný estetický dopad na naše těla. Vypouklé převislé břicho není příznakem přílišné konzumace tučných jídel, ale pšenice. Vysoká hladina krevního cukru a inzulínu má za následek ukládání tuku, a to především ve vnitřních orgánech, což ve výsledku znamená tukem obalená játra, ledviny a podobně.

Pánům nejen, že roste bříško, ale také prsa, což je způsobeno estrogenem, který produkuje právě útrobní tuk, a to je mimo jiné vystavuje riziku rakoviny prsu. Jelikož muži mají oproti ženám jen velmi nízké procento estrogenu v těle, velmi citlivě reagují na sebemenší výkyv. Útrobní tuk navíc dokáže zvednout hladinu prolaktinu stimulujícího laktaci, což může v konečném důsledku vést až k tvorbě mléka.

Prapodivné účinky jsou velmi jasně zřetelné na schizofrenicích, na nichž byl vliv pšenice testován. Po vyřazení pšenice z jejich jídelníčku jim ubylo sluchových halucinací a přeludů, lékaři také zaznamenali lepší vnímání reality. Po znovuzařazení pšenice halucinací a přeludů přibylo a vnímání reality se zhoršilo.

Bezpšeničná dieta omezuje chuť k jídlu.

Míváte občas nepřekonatelnou chuť na čerstvě upečený chléb, uvnitř měkký s křupavou kůrkou na povrchu? Někdy dokáže být ta chuť velmi silná, viďte? Nicméně, překonáte-li počáteční abstinenční příznaky, takové zlobivé myšlenky a chutě vás časem přejdou, a nebojím se říci, že úplně.

Jíte-li pšenici často, má vás, respektive váš mozek tato obilovina v hrsti, neboť značná část lidí po vysazení pšeničných produktů ze svého jídelníčku skutečně abstinenční příznaky zažívá.

Nejpádnější argument jedlíků pšenice: „Celozrnné výrobky jsou přeci zdravé!“

Především je to velmi dobrý byznys. Tmavé pečivo je mnohem dražší, než to bílé a ještě k tomu nemáte mnohdy jistotu, že kupujete skutečně celozrnný produkt v pravém slova smyslu. Tmavé barvy pečiva lze dosáhnout přidáním karamelu či kávovinového extraktu. Nehraje-li ve složení výrobku celozrnná mouka prim, potom se o celozrnný výrobek nejedná, neboť její celkové procento v produktu musí být minimálně 80 %.

I celozrnné produkty však lepek obsahují. Nahradíte-li bílé pečivo celozrnným, je to stejné, jako byste vyměnili cigarety s vysokým podílem nikotinu za cigarety s nižším.

Možná byste ani nečekali, že celozrnný pšeničný chléb svým glykemickým indexem 72 zvedá krevní cukr více, než běžný stolní cukr, jehož glykemický index je 59.  Jen velmi málo potravin má tak vysoký obsah cukru jako pšeničná jídla.

„Zdravý“ polystyrén

Chcete trochu zhubnout, a proto jíte puflované chlebíčky, neboli žargonově polystyrén, který vám vůbec, ale vůbec nechutná. Na výběr máte nejen pšeničné, ale například i na oko zdravější a hlavně s nízkým glykemickým indexem, rýžové či kukuřičné.

Nízký glykemický index kukuřice či rýže vám může být u puflovaných výrobků úplně jedno, neboť onen magický proces puflace (což je nabobtnání a odpaření vlhkosti pod vysokým tlakem a teplotou přibližně 300 °C) udělá z kukuřice, jejíž glykemický index se pohybuje okolo hodnoty 50, potravinu s glykemickým indexem přibližně 80.

Jestliže puflací dochází ke zvyšování glykemického indexu, umíte si představit, jak se zvedne glykemický index u pšeničného puflovaného výrobku? A do jakých výšin vám vystřelí a do jaké hloubky vám posléze padne inzulín? A víte, co na dně té hloubky přibližně za hodinu najdete? No přeci opět hlad. Zkrátka, puflovaný chlebíček vám zvedne inzulín, čímž se vám také zvýší ukládání tuků v těle.

Co to je lepek?

Lepek je bílkovina rozpustná v alkoholu, avšak ve vodě nerozpustná. Jedná se o prvek všudypřítomný v obilovinách, leč u každé obiloviny se liší svým názvem i stupněm toxicity. Nejhorší je pšenice, jejíž lepek se nazývá gliadin, druhé místo zaujímá sekalin obsažený v žitě, třetí je hordein obsažený v ječmeni a z obilovin nejméně škodlivý je avenin nacházející se v ovsu.

Nejznámějším nositelem lepku je sice pečivo, nicméně lepek se vyskytuje i tam, kde byste jej vůbec nečekali, například v kečupu, zmrzlině či uzeninách. Pečlivě proto čtěte etikety každého výrobku a dejte si pozor na výrobky neoznačené přeškrtnutým klasem (znak pro výrobky vhodné pro celiaky), neboť receptura onoho výrobku se může v průběhu určitého období změnit.

Jak lepek vlastně vypadá? Zkuste z vody a mouky užmoulat těstovou kuličku, dejte ji pod proud tekoucí vody a omývejte ji. Zanedlouho budete svědky odplavování škrobů a vlákniny, nakonec vám v rukou zůstane jakási proteinová směs, kterou není nic jiného, než lepek. Díky lepku se těsto dobře válí a táhne. Čím více lepku mouka obsahuje (k dostání je i vysokolepková mouka), tím je těsto lépe zpracovatelné a například svatební koláčky z ní jsou naprosto bezkonkurenční.

Odstranění lepku ze stravy je pro celiaky nezbytností, přičemž lidé netrpící celiakií jeho odstranění jistě také ocení. Dokážete-li říci lepku sbohem, zbavíte se agresivní látky, která ničí střevní výstelku. V důsledku poškození střevní výstelky se totiž dostávají různé složky pšenice do míst, kde nemají co pohledávat, například do krevního řečiště.

Je nutné upozornit, že pro celiaky může být nebezpečné i požívání potravin, u kterých mohlo dojít jen ke kontaminaci lepkem, tedy zejména se jedná o mlýny, na kterých se mele jak mouka pšeničná a žitná, tak bezlepková. Projevy nesnášenlivosti lepku se u každého celiaka liší, často se však jedná o křeče, průjem a žlutě zabarvenou napěněnou stolici, která kvůli nestráveným tukům v toaletě plave. Jindy se zase celiakie projevuje zácpou.

Co dělá lepek se střevy zdravého člověka?

Lepek, jak už pojem sám naznačuje, lepí. Lepí nejen těsto, ale i vaše tělo. Lepek je velmi účinným lepidlem a dokonale zalepí vaše střevní klky, což potom brání v příjmu živin. Na lepivé hmotě, jíž je vaše střevo polepeno, se usazují různé odpadní látky a střevo potom vypadá jako vnitřek špinavé, leč vysypané, popelnice, po jejíž stranách se nachází navrstvená špína. Může se u vás vyskytnout střevní dysbióza, tedy osídlení střev nevhodnými organismy, které způsobují například plynatost, průjmy, zácpu, migrény či alergie.

Zanesená střeva vám mohou zkomplikovat zdraví řadou mykóz, ba dokonce i onkologickými onemocněními. Očista střev je naprosto nezbytná a jistě detoxikaci dopomůžete, omezíte-li razantně příjem lepku.

Bílý jed

Pšeničná mouka je spolu s rafinovaným cukrem a pasterizovaným mlékem řazena mezi tzv. bílé jedy, které stojí za epidemií tloustnutí a různých nemocí. Požitím pšenice, cukrů a jednoduchých sacharidů, zkoušíte co vydrží nejen vaše střeva, ale i sliznice, trávící soustava, játra a slinivka břišní. Dochází tak k proměně těchto složek potravy na cukr, který putuje dále krví. Tehdy zvýšenou činnost zahájí slinivka břišní a do krve vpustí inzulín. Je-li inzulínu příliš, přebytek sacharidů se uloží do tuků. Zkoušíte-li takto slinivku příliš často, vznikne inzulínová rezistence, která vede přímou cestou k cukrovce II. typu.

Cukrovce, jíž trpí až horentní množství  seniorů, přičemž všem, včetně cukrovkářů samotných, připadá tato nemoc zcela normální a nenapadne je ani, že si ji způsobili svým neuvědomělým a nezřízeným  životním stylem docela sami, ba dokonce, že i ve svých dětech zakotvili tento nevhodný stravovací návyk doprovázený podobnými moudry v dětství typu: „Vezmi si k tomu rohlík, ať ti není špatně.“

Seznam potravin s lepkem najděte zde