Poslední ze seriálu článků věnovaných širokému tématu alergie se bude týkat lékové alergie. Také zde narazíme na rozdíl mezi pravou alergií na léky a nesnášenlivosti léků (tzv. intolerance). Alergie na léky je v podstatě jedním z nežádoucích účinků léků. Otázka na tělo nejen pro naše čtenáře hned na úvod zní: Čtete příbalové letáky nebo je rovnou házíte do koše?
Pod pojmem alergie na léky se ukrývají nejrůznější projevy a reakce na vybrané léky, které mohou postihnout dýchací cesty, trávící systém, pokožku i další důležité tělesné orgány. Lékovou alergií trpí spíše dospělí, u dětí se jedná o neobvyklý jev. Podezření na alergii musí vždy potvrdit lékař na základě vyšetření. Nikdy se nepokoušejte o vlastní neodbornou diagnózu.
NÁVOD JAK ZHUBNOUT | ||
---|---|---|
Už se nepokoušejte zhubnout metodou „pokus-omyl“. Cesta za vysněnou postavou vede jedině přes kalorický deficit. Jednoduše musíte více kalorií ze sebe vydat než přijmout. K tomu vám výrazně dopomohou keto/low carb potraviny ve spojitosti se zdravým životním stylem. | ||
Keto / Low carb manuál | Jak začít – Kolik potřebujete zhubnout | |
Chci zhubnout | Do 5 kg – Do 10 kg – Do 15 kg – Nad 15 kg | |
Keto dieta od | Mix & Slim – KetoMix – KetoDiet – Chia Shake | |
Dietní jídla | Na snídani – Na oběd – K večeři – Dezerty – Koktejly | |
Low carb potraviny | Těstoviny – Pečivo – Káva a čaj – Rýže – Placky – Tortilla – Sladidla – Slané – Sladkosti – Dresinky – Bylinky – Víno | |
Ne každý má čas a chuť si připravovat nízkosacharidová jídla sám. V tom případě si vyberte low carb/keto program u některého prodejce krabičkové diety. Levné to nebude, ale pomocí pilulek na hubnutí nezhubnete. Ty totiž mají jen podpůrnou funkci a samy nic nezmohou. | ||
Krabičková dieta od | Zdravé stravování | |
Prášky na hubnutí | Hunger Blocker – eSlim – Garsin – Apetit Stop |
Léky mají především pomáhat. Mohou se ale objevit i případy, kdy i jedna nevinná malá tabletka vyvolá velké potíže.
Léková alergie – o co se jedná?
O pravé alergii na léky lze hovořit pouze tehdy, vyvolá-li užití léku nežádoucí reakci imunitní systému. Pokud ne, může se jednat o nesnášenlivost nebo jiné vedlejší účinky.
Nežádoucí reakce tvoří přibližně 75 % všech reakcí na léky. Nejedná se o alergii a hodně závisí na velikosti užité dávky. Nejčastěji se jedná o užívání antibiotik, které narušují střevní mikroflóru, nebo antidepresiva, jenž mívají sedativní účinky.
Zbytek představují alergické reakce, pseudoalergické reakce a nesnášenlivost léků u citlivějších osob. Může se také jednat o předávkování, ať už neúmyslné či úmyslné.
Aby vzniklé projevy bylo možné označit za lékovou alergii, musí lékař prokázat, že se jednalo o reakci imunologicky podmíněnou. Alergickou reakci přitom může vyvolat jakýkoliv lék. Samozřejmě platí, že některé léky způsobují vznik častěji než jiné. Za vznikem alergie přitom nemusí vždy stát konkrétní léčivo. Někdy je “viníkem” tzv. pomocná látka, která je součástí léku (např. barviva, laktóza, škrob, želatina).
Seznam léků, které nejčastěji vyvolávají alergii:
- penicilin a podobná antibiotika
- sulfonamidová chemoterapeutika a jim podobné léky
- antiepileptika
- preparáty inzulínu (většinou zvířecího původu)
- lokální anestetika
- kontrastní látky (např. léky obsahující jód používané při rentgenu)
- mykulotika
- očkovací látky
Bez rizika nejsou ani tzv. alternativní léky. Alergickou reakci mohou způsobit také homeopatika (ty mimochodem nic neléčí a pouze z vás vysávají peníze za nesplněné očekávání pomoci) i bylinné přípravky. Jsou známy případy, kdy alergie způsobily přípravky obsahující Echinaceu, heřmánek, kopřivu, diviznu, pelyněk, jitrocel či ambrózii.
Znovu opakujeme, vyšetření a diagnostiku přenechte lékařům. Pokud po užití léku zaregistrujete projevy připomínající alergii, vyhledejte odborného lékaře.
Alergie na léky – rizikové faktory
Léková alergie je způsobená imunitní reakcí, která může být okamžitá nebo oddálená. První případ je obvyklejší. To znamená, že první příznaky alergie se objeví pár minut po užití problematického léku, nejpozději pak do jedné hodiny.
Je to způsobeno nežádoucím vznikem IgE protilátek, které si pacientovo tělo začalo vytvářet po prvním užití léku. Při dalším užití už dochází k alergické reakci. Ta může mít mírný až velmi vážný průběh v podobě anafylaktického šoku.
Méně obvyklá je oddálená imunologická reakce organismu. V méně častých případech se alergická reakce objeví po několika dnech až týdnu po užití léku. V tomto případě vznik alergie způsobí alergen, který se váže přímo na některé buňky (např. žírné buňky, T-lymfocyty).
Stručně a jasně se nežádoucí účinky léků dělí do dvou typů:
- Nežádoucí účinky typu A – častější, závislé na velikosti dávky, předvídatelné, hodně se objevují u dětí
- Nežádoucí účinky typu B – méně časté, nezávislé na velikosti dávky, nelze předvídat, patří sem alergické reakce, objevují se u dětí i dospělých
Vyšší riziko vzniku alergie hrozí při parenterální aplikaci (např. injekčně) a při opakovaném podávání léku. Všeobecně také platí, že závažné alergické reakce na léky u dětí včetně život ohrožujícího anafylaktického šoku jsou velmi vzácné.
Riziko vzniku lékové alergie zvyšují tzv. rizikové faktory, mezi které patří:
- ženské pohlaví
- mladší a střední věk
- genetické predispozice pro vznik alergie
- typ léku a předchozí užívání léku
- nevhodná kombinace léků
- injekční aplikace léku
- vážná onemocnění (např. AIDS)
Nejlepší prevencí lékové alergie je neužívat léky zbytečně.
Alergie na léky – příznaky a projevy
Léková alergie se nejčastěji projevuje na kůži, objevit se ale mohou i dýchací a trávící obtíže a úplně v nejhorším případě může člověku postihnout anafylaktický šok, který zasahuje více než jeden orgán. Ta vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Kožní projevy alergie na léky:
|
Dýchací projevy:
|
Trávící projevy:
|
Celková reakce organismu – tzv. anafylaktický šok
|
Náhlá rýma může být projevem alergie na léky.
Podrobný popis možných kožních příznaků alergie na léky:
- Makulo-papulární ekzém – drobné silné svědící skvrny a pupínky, které se mohou slít a vznikne růžovo-červená léze. Vyrážka se může objevit až několik dní po užití léku.
- Fixní lékový exantém – cca 1 až 2 hodiny po požití léku se na kůži objeví růžové léze kulatého nebo oválného tvaru kdekoliv na těle.
- Toxická epidermální nekrolýza – zarudnutí pokožky po celém těle, puchýře, reakce může postihnout sliznice a oční spojivky. Nebezpečné je zejména postižení sliznice hrtanu a hltanu, které ztěžuje dýchání.
- Angiodém – otoky postihující hlubší vrstvy sliznic a kůže.
- Erythema multiforme – červené kulaté pupínky se po cca 24 až 48 hodinách mění v praskající puchýřky.
- Šupinaté ekzematózní zarudnutí na kloubech – vzniká nejčastěji na loktech a kolenech.
Fotosenzitivní a fototoxické reakce na léky
Pozor, některé léky mohou vyvolat nepříjemnou kožní reakci, která však není imunologického původu. Nejedná se tedy o alergii. Fotosenzitivní a fototoxická reakce může vzniknout u každého člověka, má-li v kůži dostatečně množství fotoaktivního léku a je vystaven UV záření.
- Fotosenzitivní reakce – vyvolávají ji léky, které zvyšují citlivost pokožky na UV záření. Informaci byste měli vždy najít v příbalovém letáku.
- Fototoxické reakce – toxické účinky mohou vyvolat léky reagující s UV zářením (např. antibiotika, přírodní antidepresiva obsahující třezalku, protizánětlivé gely a krémy), projevy mohou připomínat spálení od sluníčka.
Projevy fototoxické reakce:
|
Nejčastější léky vyvolávající fototoxickou reakci:
|
Při užívání některých léků není vhodný pobyt na sluníčku, cílené opalování už vůbec ne.
Diagnostika, prevence a léčba alergie na léky
V případě, že si všimnete jakékoliv neobvyklé reakce po podání léku, jej přestaňte ihned užívat. Vyhledejte odborného lékaře, který provede vyšetření. Na základě výsledku stanoví diagnózu. Nežádoucí reakce může a nemusí znamenat alergickou reakci. Přesné stanovení diagnózy je velice důležité hned ze dvou důvodů.
- Při opakovaném podání problematického léku hrozí pacientovi vážnější alergická reakce.
- Při špatné diagnóze může dojít ke zbytečnému vyloučení užívání jinak důležitého léku (např. penicilin).
Jak probíhá diagnóza lékové alergie?
Lékař nejprve musí potvrdit, že se jedná o lékovou alergie, a poté, který lék je původcem alergické reakce. Diagnóza zahrnuje podrobnou anamnézu, laboratorní, kožní a provokační testy.
Po pacientovi je například požadován přesný název užitého léku a popis všech reakcí. To znamená, že lékař bude chtít vědět, kde přesně se objevila vyrážka a v jaké míře. Zda postižené místo zčervenalo a svědilo. Pacient by měl co nejpřesněji popsat všechny problémy, které po užití léku pociťoval.
Následuje otázky typu, zda už pacient lék v minulosti užíval, jaké další léky užívá, zda trpí nějakou další nemocí, jak jsou na tom ostatní členové rodiny apod. Následují speciální kožní testy a orální provokační testy. V ojedinělých případech se používají buněčné in-vitro metody. To však záleží na rozhodnutí lékaře.
Nejčastější otázky při stanovení diagnózy lékové alergie:
- Jak se alergizující lék jmenuje?
- Jaké reakce jste zaznamenali? Kožní, dýchací, trávící, psychické, jiné…
- Jak dlouho po užití léky jste zaznamenali reakce?
- Jak dlouho projevy trvaly?
- Už jste lék užívali předtím?
- Jaké další léky užíváte? Hypnotika, laxativa, antikoncepci, bylinné přípravky, doplňky stravy apod.
- Vlastníte domácí zvířata?
- Trpí nějakou alergií někdo z dalších členů rodiny?
Definitivně alergickou reakci potvrdí tzv. expoziční test. Nejprve je pacientovi podaná malá dávka podezřelého léku a sledují se reakce. Poté je pacientovi podaná neúčinná látka a opět se sledují reakce. Cílem je zamezit riziku zaujatého hodnocení ze strany pacienta či lékaře. Test samozřejmě probíhá pod lékařskou kontrolou.
Léčba alergie na léky
Prvním krokem, který platí pro všechny alergie, je eliminace látky způsobující alergickou reakci. V případě alergie na léky je doporučeno vyloučit všechny léky, které by mohly nežádoucí reakci znovu spustit.
Většinou se jedná o složením nebo účinkem podobné léky. Zároveň by měl lékař pacientovi doporučit vhodný alternativní (náhradní) lék, který může bez obav užívat. Pro zmírnění příznaků mohou být podávány běžné léky na alergie.
Nelze-li problematický lék nahradit (např. v případě léčby rakoviny), pacientovi jsou obvykle podávány menší dávky pod neustálým lékařským dohledem. Častějším podáváním menších dávek lze totiž dočasně snížit zvýšenou citlivost pacienta na alergizující lék.
Upozorňuji, že většině nemocí se lze vyhnout ukázkovým životním stylem. Pokud tělo humplujete ládujete se léky, nelze se divit, že se na ně může objevit i alergie.
Alergie na léky nikdy nepodceňujte
Léky je třeba užívat s rozumem. Pokud to není vyloženě nutné, raději se lékům vyhněte. Tímto vám však v žádném případě neradíme vyhýbat se lékům úplně! Občasné užívání léků nevadí. Máte-li ale vážnější problémy, raději navštivte lékaře. Pokud navíc zaznamenáte jakýkoliv problém související s užíváním léku, ihned informujte lékaře. Vždy je lepší navštívit lékaře zbytečně, než mít vážné zdravotní problémy.
PODÍVEJTE SE NA seznam povinně značených alergenů v potravinách.