Bezlepková dieta: Nebojte se celiakie

Co se vám vybaví pod pojmem bezlepková dieta? Já si vždy vzpomenu na školní lyžařský výcvik a jednoho ze svých vrstevníků, jehož maminka upozorňovala před odjezdem autobusu učitele na to, že její syn musí dodržovat bezlepkovou dietu. Tenkrát mi bylo toho nebohého chlapce velmi líto, protože s díky odmítal nabízené oplatky a jiné laskominy s tím, že má bezlepkovou dietu.

Jako dítě jsem si neuměla představit, že bych nikdy nemohla jíst tvarohovou buchtu, nesmět sníst oplatek a neustále se v jídle omezovat a kontrolovat. Nevěděla jsem, co to přesně lepek je, proč je tak škodlivý a už vůbec mě nenapadlo, že riziko představuje i pro osoby relativně zdravé, například tak, jako jsem byla já. Dítě, jehož každodenní školní svačinkou byl rohlík či chleba něčím namazaný, k obědu se velmi často podávaly knedlíky a omáčka moukou zahuštěná. Doma potom k svačině „pro změnu“ další pečivo.

Pečivo bylo doslova a do písmene každodenním chlebem mnoha z nás a pro valnou většinu populace je pečivo stále naprosto normální složkou každodenního jídelníčku. V obchodech se vám často naskytne obrázek dítěte v nákupním vozíku zadrobeného kousky rohlíku. Možná je to roztomilé, ale rozhodně se nejedná o moc zdravý stravovací návyk.

Čím později zařadíte obiloviny do jídelníčku svého dítěte, tím efektivněji dokážete zabránit vzniku příznaků celiakie. Je-li totiž lepek přidán do dětské potravy příliš brzy, tedy v době, kdy není střevní sliznice dostatečně vyvinuta, může dojít až k jejímu poškození.

Několik let mi trvalo, než jsem pochopila, že ten hubený chlapec, který „nic“ nemohl, byl de facto chráněn před nebezpečím, kterému jsme my „zdravé“ děti byli tehdy vystavovány. Byl v relativním bezpečí, neboť věděl, že celikakii má. Tato věta zní možná až prapodivně, nicméně, vždycky je lepší podívat se hrozbě přímo do tváře, než cítit její dech na svých zádech.

Celiakie je totiž onemocnění zákeřné. To, že jí teď netrpíte, nebo si to alespoň myslíte, neznamená, že váš život nemusí převrátit naruby ve třiceti, čtyřiceti či padesáti letech. Domněnka, že je celiakie dětskou nemocí, byla vyvrácena již před několika desetiletími. Čím dál častěji bývá totiž celiakie diagnostikována až v pozdějším věku.

Pokud jste se ocitli tváří v tvář celiakii, nenechte ji s vaším životem zamávat. Zamávejte raději nezdravým stravovacím návykům, kterým jste měli dát sbohem už dávno, a ne až vás na to vaše tělo samo upozorní.

Celiakie je sice onemocnění, to ano, ale jak se říká staré dobré a především pravdivé rčení – všechno zlé je pro něco dobré. My lidé jsme produktem přírody a možná jsme se jí až příliš vzdálili, uchopte celiakii jako mapu k znovunalezení přírody či k objevení pokladu nejcennějšího – vašeho zdraví.

Co to vlastně celiakie přesně je?

Tento pojem pochází z řeckého slova koiliaktos, což v překladu znamená trpící střevními problémy. Celiakie je celoživotním autoimunitním střevním onemocněním (autoimunita = organismus bojuje sám proti sobě vytvářením protilátek), které se vyznačuje trvalou nesnášenlivostí lepku, neboli glutenu.

Úvodní kapitolou dramat o celiakii bývá pšeničný lepkový protein alfa-gliadin, který spouští imunitní reakci, jejímž výsledkem je zánět tenkého střeva doprovázený ochromujícími křečemi v břiše a průjmy. Lepek ničí tenké střevo a tím zmenšuje jeho absorpční plochu, což vede ke vzniku série autoimunitních pochodů, které poškozují další orgány a tkáně v těle. Neléčená celiakie, anebo vědomé nedodržování bezlepkové diety může vést až k nemocem onkologického charakteru.

Jedinou možnou léčbou celiakie přitom zůstává celoživotní přísná dieta. Nejhorší na tom je, že záchyt celiakie je ve většině případů pouze vedlejší diagnózou, jen tak mimochodem zjištěnou díky jinému onemocnění, velmi často se tak děje díky anémii.

Celiakie útočí na člověka buď viditelně, tehdy hovoříme o celiakii klinicky rozvinuté, nebo se plíží jako zločinec v plášti tmy, v tomto případě hovoříme o němé formě celiakie, která je buď úplně bez příznaků nebo jen s velmi mírnými projevy. Tento typ celiakie se vyskytuje mnohem častěji, než první zmiňovaný. Třebaže vám lepek v potravě zdánlivě nedělá žádný problém, ve stáří může přijít zúčtování v podobě různých onemocnění, jako je například osteoporóza, čili řídnutí kostí. Celiakií trpí přibližně jeden člověk z dvou set lidí a až alarmující je, že devět lidí z desíti o své nemocni nemá ani ponětí.

Zbystřit byste měli zejména:

• vyskytuje-li se u vás ohraničené vypadávání vlasů
• trpíte-li migrénami, osteoporózou, chudokrevností, záněty duhovky či sliznice, Downovým syndromem, únavovým syndromem, cukrovkou 1. typu, autoimunitním zánětem štítné žlázy či chronickými trávícími obtížemi, Crohnovou chorobou, nervovým onemocněním či epilepsií
• trápí-li vás neustále se objevující afty a zvýšená kazivost zubů, obezita nebo naopak přílišná hubenost, neplodnost, deprese, chronická únava, ekzémy, alergie, kožní onemocnění, schizofrenie, nespavost
• jste-li příbuzní prvního či druhého stupně osoby s celiakií

Trápí-li vás některý z výše zmiňovaných problémů, nejjednodušeji se pochybností zbavíte, navštívíte-li odborníka. Nemusíte se hned děsit hadičky do krku, neboť prvním vyšetřením jsou sérologické krevní testy na přítomnost protilátek proti tkáňové transglutamináze (enzym vznikající při poškození enterocitu gliadinem).

Prokáží-li se testy být pozitivní, nastupuje na řadu již hadička do žaludku, kdy vám gastroenterolog provede biopsii, tzn. odebere vám vzorek sliznice tenkého střeva o velikosti cca 2 mm, kdy buď potvrdí anebo vyvrátí zánik klků, resp. celiakii. Biopsie se nemusíte vůbec obávat. Jedná se o výkon jednoduchý a nebolestivý díky sedativům. Do deseti minut máte vyšetření za sebou.

Další alternativou je zakoupení domácího testu na celiakii v lékárně, který se jmenuje Biocard Celiac Test, nicméně nemůžete od něj očekávat zázraky. K tomuto testu postačí kapka krve odebraná z prstu. Ne každá zvýšená hodnota znamená výskyt celiakie, a proto je nutné  si konečnou diagnózu nakonec nechat potvrdit u lékaře.

Stejně tak ani nemůžete spoléhat na negativní výsledek testu, neboť i přesto můžete mít celiakii, jak dokazují zkušenosti uživatelů tohoto domácího testu. Přibližně u 5 % lidí s celiakií se krevní testy i u lékaře prokáží být falešně negativní. Cesta k diagnóze je pak velmi složitá a mnohdy potom trvá i několik let, než je celiakie diagnostikována (v průměru 6 – 10 let). Jedinou jistotou skutečně zůstává biopsie.

Co to jsou střevní klky?

Sliznice zdravého tenkého střeva je charakteristická drobnými výběžky, které se nazývají střevní klky, díky nimž dochází k vstřebávání živin přijatých potravou. Klky jsou u zdravého člověka vysoké 0,3 – 1,5 mm. Jsou zodpovědné za vstřebávání živin z potravy. Na střevní klky celiaka však lepek působí jako šmirgl papír, který klky ničí a tenké střevo je pak hladké, čímž ztrácí schopnost vstřebávat živiny. Jestliže zahájí celiak bezlepkovou dietu, obtíže vymizí, střevní klky se obnoví a tenké střevo se zregeneruje.

Nicméně, i střevní klky zdravého člověka jsou v důsledku konzumace lepku v ohrožení, neboť ten klky zalepí a tudíž k vstřebávání živin rovněž nedochází tak, jak by mělo.

Na závěr…

Nejste-li zrovna celiak, ale i přes to vás tento článek zaujal natolik, že jste jej přečetli až do konce, zřejmě máte zájem o své zdraví a zajímá vás, jaký vliv mohou mít konvenční potraviny typu pečiva na váš celkový zdravotní stav. Vězte, že život bez lepku je plnohodnotnější, což ale poznáte až s odstupem času. Objevíte jiné chutě a nové vůně, vaše stravování nebude nudné a časem vám přijde až nepřirozené zalepit pocit hladu krajícem chleba namazaným něčím.

Přečtěte si: „Bezlepková dieta: Zdravěji a lépe bez lepku„