Ovoce a zelenina jsou nepostradatelnou součástí zdravého jídelníčku. Abych byla přesnější, Světová zdravotnická organizace doporučuje denně sníst 5 porcí ovoce a zeleniny denně. Přepočteno na gramy ideálně asi 400 g zeleniny a 200 g ovoce denně.
Projdeme-li se jakýmkoliv supermarketem, zdálo-by se, že s dnešní širokou nabídkou nebude problém pokrýt tuto spotřebu kdykoliv během roku. I v zimě jsou obchody plné na první pohled atraktivně vyhlížející zeleniny a ovoce.
Dovážejí se k nám nejen z evropských zemí, které mají pro jejich pěstování o něco příznivější podnebí než Česká republika, ale také z mnoha exotických zemí jako je třeba Maroko, Ekvádor nebo Chile. Jak si ale správně vybrat?
| NÁVOD JAK ZHUBNOUT | ||
|---|---|---|
| Už se nepokoušejte zhubnout metodou „pokus-omyl“. Cesta za vysněnou postavou vede jedině přes kalorický deficit. Jednoduše musíte více kalorií ze sebe vydat než přijmout. K tomu vám výrazně dopomohou keto/low carb potraviny ve spojitosti se zdravým životním stylem. | ||
| Keto / Low carb manuál | Jak začít – Kolik potřebujete zhubnout | |
| Chci zhubnout | Do 5 kg – Do 10 kg – Do 15 kg – Nad 15 kg | |
| Keto dieta od | Mix & Slim – KetoMix – KetoDiet – Chia Shake | |
| Dietní jídla | Na snídani – Na oběd – K večeři – Dezerty – Koktejly | |
| Low carb potraviny | Těstoviny – Pečivo – Káva a čaj – Rýže – Placky – Tortilla – Sladidla – Slané – Sladkosti – Dresinky – Bylinky – Víno | |
| Ne každý má čas a chuť si připravovat nízkosacharidová jídla sám. V tom případě si vyberte low carb/keto program u některého prodejce krabičkové diety. Levné to nebude, ale pomocí pilulek na hubnutí nezhubnete. Ty totiž mají jen podpůrnou funkci a samy nic nezmohou. | ||
| Krabičková dieta od | Zdravé stravování | |
| Prášky na hubnutí | Hunger Blocker – eSlim – Garsin – Apetit Stop | |
Je vhodné ve velkém konzumovat ovoce a zeleninu, která na náš stůl cestovala přes půl kontinentu, nebo je pro naše tělo příznivější spokojit se s podstatně chudší regionální nabídkou? A jak je to vlastně s chutí a výživovou hodnotou takových produktů?
Lokální ovoce a zelenina uzrálé na slunci během sezony jsou pro tělo těmi nejlepšími přáteli
Výhodou bohaté nabídky supermarketů je hlavně pestrost
Celoroční dostupnost mnoha druhů zeleniny a ovoce má jistě své klady. Ne každý má k dispozici velkou zahradu a sklep, kde je možné přes zimu skladovat vlastní výpěstky. Je skvělé, že i v zimě můžeme náš stůl obohatit o mnohé druhy zeleniny nebo ovoce, o kterých jsem si dříve v chladných měsících mohli jenom nechat zdát.
Bohatší sortiment navíc může nalákat i zapřisáhlé masožravce, kteří by tuzemskou zimní nabídkou pohrdli a pravděpodobně by v této roční době zeleninu nebo ovoce nejedli vůbec. Je možné, že pokud bychom zatvrzele trvali čistě na lokální produkci, pravděpodobně bychom na konci zimy nemohli brambory, zelí nebo mrkev už ani vidět.
Širší výběr ovoce a zeleniny, který je dnes běžně k dispozici, umožňuje nejen výrazně zpestřit jídelníček i přes zimu, ale nepochybně vede k postupné změně stravovacích návyků ve prospěch ovoce a zeleniny.
Jsou zimní suroviny méně výživné?
Problémem, o kterém se často hovoří, je nižší výživová hodnota a chutnost ovoce a zeleniny, které se na pulty dostávají mimosezónně. Prodejci se často řídí pravidlem, že si zákazníci vybírají pouze zrakem. Ne vždy však mají krásně vypadající plody dokonalého tvaru stejně ideální chuťové vlastnosti a výživové hodnoty.
Dvojnásob to platí o ovoci a zelenině během zimy. Ať už se nám to líbí nebo ne, ovoce a zelenina jsou potraviny s krátkou trvanlivostí. A jak je možné, že všechny ty skvěle vypadající rajčata, okurky či saláty k nám v zimě putují tak dlouhou cestu a nezkazí se?
Otrhají se ještě nezralé a pomocí dozrávacích plynů se nechají dojít až v Česku ve speciálních komorách. Některé druhy jsou dokonce přímo vyšlechtěny tak, aby déle vydržely.
Takové postupy samozřejmě uberou na chutnosti a výživové hodnotě. Nepomůžeme si ani tím, že si budeme vybírat produkty ekologického zemědělství. I biozelenina ze Španělska na tom bude v zimě s chutí hůře, než ta vypěstovaná v létě.
Dovážená rajčata v zimě nikdy nebudou mít tak plnou chuť, jako ta vypěstovaná v létě.
Je libo exotika?
A jak je to s exotickým ovocem? Může pro nás v zimě představovat lepší zdroj vitaminů než skladované tuzemské plody? Nejčastěji asi sáhneme po klasice, jako jsou citrusové plody nebo banány, které už na našich stolech dávno zdomácněly a určitě mají v našem jídelníčku zejména v zimních měsících svoje místo.
SNAŽÍTE SE ZHUBNOUT? Čtěte o citronové dietě, která slibuje úbytek až 1 kg za den. Je to možné?
Ale tato klasika je již dávno překonána. Dnes běžně na pultech našich obchodů narazíme na nespočet dalších exotických druhů, které nás už dávno nepřekvapí, jako je mango, avokádo, papája či asijské litchi.
A vybírat můžeme i z těch, jejichž názvy ani neumíme vyslovit a které si cestu na náš stůl teprve hledají. Jsou výborné jako zpestření jídelníčku nebo třeba jako efektní dezert. Každopádně počítejme s tím, že i zde se dlouhý transport podepsal na chuti. Za tou pravou autentickou chutí daného plodu bychom pravděpodobně museli vycestovat do jeho domoviny.
Pozor i na možné alergie. Ovoce, které jste dosud neochutnali, vždy raději konzumujte po malých dávkách. Nezapomínejte také na to, že tropické ovoce má přirozeně ochlazující účinek, přičemž od zimního jídelníčku spíše očekáváme, že nás zahřeje.
Zaměřte se a navykněte si na lokální a sezonní suroviny
Chceme-li si opravdu pochutnat, udělat něco pro své zdraví a navíc ušetřit, poohlížejme se raději po lokálních a sezónních produktech. I když se nám nabídka může zdát chudší, přesto překvapí, že mnoho tuzemských druhů ovoce a zeleniny lze s úspěchem skladovat, a uchovat tak jejich výživovou hodnotu ještě dlouho po jejich vegetační sezóně.
Tyto druhy tak můžeme přes zimu najít nejen v nabídce supermarketů, ale třeba i ve stále oblíbenějších farmářských bedýnkách. V kuchyni by tedy přes zimu měla vévodit zejména kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, pastinák, křen, červená řepa a různé druhy ředkví. Hodí se k přípravě pomazánek, polévek, salátů či pečených příloh.
Kulinářsky vděčnou zeleninou, která nám dodá spoustu potřebných vitaminů je také tradiční zelí, dále brokolice a typická zimní listová zelenina – růžičková kapusta. Nezapomínejme ani na celoročně dostupné brambory (významný zdroj vitaminu C zejména v zimě) či jejich méně známé příbuzné – topinambury.
Stálicemi českých kuchyní jsou také cibule a česnek, které mimo jiné obsahují látky působící jako přirozená antibiotika. Z českého ovoce jsou k zimnímu uskladnění vhodné zejména jablka a hrušky. Zelené natě, jako je pažitka, petržel nebo řeřicha, si v biokvalitě můžete po celou zimu pěstovat i za oknem v truhlíku.
Většinu zdravých natí, bylinek a klíčků lze na okně pěstovat celoročně
Nejvhodnější zpracování ovoce a zeleniny
Mnohdy nejvíce prospěšných látek získáme v zimě konzumací zeleniny a ovoce zpracované nejrůznějšími konzervačními technikami. Nejšetrnější je v tomto ohledu nepochybně mražení, které nejlépe dokáže uchovat jak vitaminy, tak chuť.
Velký comeback zažívá technologie, která je známa už tisíce let – kvašení. Nadrobno nakrájená zelenina se konzervuje fermentací pomocí bakterií mléčného kvašení, které se běžně vyskytují na rostlinách. Tímto postupem nejen uchováte v zelenině všechny příznivé látky, ale navíc ji obohatíte o vitamin C, enzymy, kyselinu mléčnou a probiotické bakterie.
K dalším metodám, které nejsou tak šetrné, ale umožňují nám alespoň částečně zachovat něco z letní úrody ovoce a zeleniny, patří sterilace, sušení nebo výroba marmelád či protlaků.
Rekapitulace na závěr
- Nebraňte se široké nabídce ovoce a zeleniny, ale dovážené a exotické druhy ovoce a zeleniny využívejte spíše na občasné spestření jídelníčku.
- Snažte se být sezónní a lokální, zaměřte se na druhy, které se přirozeně pěstují v našem regionu a běžně vydrží skladování přes zimní měsíce.
- Mnoho prospěšných látek zachováte také nejrůznějšími konzervačními postupy, nejšetrnější z nich je mrazení, vylepšit vlastnosti zeleniny se vám podaří mléčným kvašením.
- Ovoce a zeleninu nevybírejte jen zrakem, obrovské plody dokonalého vzhledu nebývají vždy ty nejchutnější. Při výběru použijte i čich a selský rozum.
- Hledejte údaje o tom, odkud ovoce a zelenina pochází. Řiďte se jednoduchým pravidlem, čím blíže, tím lépe.
DÁLE ČTĚTE: Vaření, pečení nebo dušení? Které úpravy potravin jsou nezdravější?
