Američané a Evropané by se nad sebou měli zamyslet. Jsme tlustí, přejídáme se a následně snažíme hubnout, nedojídáme a zbytečně vyhazujeme kvanta jídla – zatímco ostatní hladoví.
Kolikrát denně jíte – tolikrát můžete změnit svět k lepšímu 😉
| NÁVOD JAK ZHUBNOUT | ||
|---|---|---|
| Už se nepokoušejte zhubnout metodou „pokus-omyl“. Cesta za vysněnou postavou vede jedině přes kalorický deficit. Jednoduše musíte více kalorií ze sebe vydat než přijmout. K tomu vám výrazně dopomohou keto/low carb potraviny ve spojitosti se zdravým životním stylem. | ||
| Keto / Low carb manuál | Jak začít – Kolik potřebujete zhubnout | |
| Chci zhubnout | Do 5 kg – Do 10 kg – Do 15 kg – Nad 15 kg | |
| Keto dieta od | Mix & Slim – KetoMix – KetoDiet – Chia Shake | |
| Dietní jídla | Na snídani – Na oběd – K večeři – Dezerty – Koktejly | |
| Low carb potraviny | Těstoviny – Pečivo – Káva a čaj – Rýže – Placky – Tortilla – Sladidla – Slané – Sladkosti – Dresinky – Bylinky – Víno | |
| Ne každý má čas a chuť si připravovat nízkosacharidová jídla sám. V tom případě si vyberte low carb/keto program u některého prodejce krabičkové diety. Levné to nebude, ale pomocí pilulek na hubnutí nezhubnete. Ty totiž mají jen podpůrnou funkci a samy nic nezmohou. | ||
| Krabičková dieta od | Zdravé stravování | |
| Prášky na hubnutí | Hunger Blocker – eSlim – Garsin – Apetit Stop | |
Jídlo není jen zdrojem energie
Někdy jíme, abychom žili – někdy žijeme, abychom jedli. Jídlo je vášeň, koníček, společenskou událostí. Oslava bez pohoštění není oslava, ráno bez snídaně není ráno. Následující fakta jsou proto opravdu šokující.
Jídlo (jeho konzumace i příprava) je společenskou událostí utužující dobré vztahy. Není už jen proto škoda vyhodit, co jiný s láskou připravil – bezostyšně zničit to, do čeho někdo vložil své síly, čas i vzácné zdroje z přírody?
Téměř ⅓ jídla ročně se vyhodí. To je skoro 1,3 miliard tun potravin, což by 3 miliardám lidí vystačilo na celý rok. Jídlo, které vyhazujeme, by nejen nasytilo úplně všechny trpící hladem z celého světa – nasytilo by jich klidně 4x více.
FAKT: Hlad v tuto chvíli sužuje 795 milionů lidí. Že nás (bohatých Evropanů 🙂 ) se to netýká? V Evropě chudoba trápí 120 milionů lidí. Každý desátý Evropan (55 milionů lidí) si kvalitní jídlo může dovolit jen obden.
Spolu s jídlem vyhazujeme i peníze
V rozvinutých zemích se množství vyhozeného jídla rovná 15 200 bilionům korun, v rozvojových 6 900 bilionům Kč. V tom však není započteno, jak s vyhozeným jídlem ničíme i životní prostředí.
Máte přebytek ovoce a zeleniny ze zahrádky? Prodlužte jejich trvanlivost zmrazením nebo zavařováním, stejně jako už naše babičky a dopřejte si zdraví vypěstované vlastníma rukama pohodlně i v chladnějších měsících
V industrializovaných zemích žije jen 15 % světové populace. Spotřebováváme však většinu zdrojů – které pochází zpravidla z rozvojových zemí.
- bohaté, vyspělé, industrializované, rozvinuté země – například USA, státy EU, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Izrael, Austrálie a Nový Zéland
- chudé, rozvojové země – ostatní
Kterých potravin se vyhodí nejvíc?
Celosvětově se nejvíce (45 %) vyhazuje ovoce a zeleniny (včetně kořenové a hlíznaté). Rychle se totiž kazí a často naroste do ne úplně dokonalého tvaru.
Farmáři sází mnohem více, než jsou schopní prodat – počasí je totiž nevyzpytalené a za nesplnění závazků slíbených odběratelům jim hrozí tvrdé postihy. Například mrkví, ředkví a salátů se sází asi 140 % objemu sjednané objednávky
Ryb a mořských plodů se vyhodí 35 %. Světové zásoby ryb jsou přitom už přelovené a vyčerpané. Příliš rychle a příliš moc jich z oceánů lovíme – nejsou schopné se tak rychle rozmnožovat.
Každá 2. ryba, kterou rybáři uloví, mrtvou zase vrátí do moře – je sice jedlá, ale druh není pro obchody žádoucí. V rybářských pastech zbytečně umírají i další mořští živočichové. Přesně 16 kilo na 1 kilo požadovaného rybího druhu
30 % obilnin přijde vniveč. Lidé jí nejčastěji pšenici a rýži, kukuřice se pěstuje pro zvířata. Z pšenice se dělají například chleby, rohlíky, těstoviny, krekry i sušenky.
Jídla vyhazujeme ještě víc, než váží polovina roční světové produkce obilovin (produkce obilovin bývá ročně okolo 2,3 miliard tun)
Nazmar přijde 20 % olejnatých semen, 20 % masa (jehož produkce je nejnáročnější na zdroje a spolu s ním vyhazujeme tedy i vodu, půdu a životy zvířat) a 20 % mléčných výrobků z hospodářských zvířat (opakuji – která jsou na zdroje opravu náročná).
Chov hospodářských zvířat je velmi náročný. Na výrobu 1 kilogramu hovězího se spotřebuje 15 300 litrů vody. Hospodářská zvířata sní 40 % vypěstovaných cereálií – pro lidi jich tedy zbyte o to méně. Spotřebovávají také velké množství sóji, kvůli které se kácí deštné pralesy
Plýtvání jídla je to nejhorší plýtvání
Plýtvání jídla neznamená jen to, že v koši zbytečně končí to, co mohlo nakrmit hladovějící. Ztráty a plýtvání jídla je hlavní mrhání zdroji – vody, půdy, energie, lidské práce a peněz. Zbytečně jsou produkovány také emise skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu.
Naše jídlo se “nerodí” v obchodě. Na farmě k jeho výrobě spotřebují půdu, vodu a hnojiva. Stroje a přeprava jídla zkonzumuje energii. Spolu s jídlem tedy vyhazujeme i zdroje, které byly použity k jeho produkci
- Na skládce se jídlo rozloží jinak než na zahradě na kompostu. Protože na skládkách není dost kyslíku, začnou uvolňovat metan. Metan je skleníkový plyn – 25x horší než oxid uhličitý.
- Každý rok se vyhodí tolik potravin, k jejichž výrobě bylo spotřebováno 1,4 miliard hektarů půdy. Pro představu – 3x větší rozloha, než má celá Evropa.
- Představte si, že si v restauraci objednáte 865 litrů vody 🙂 Přesně tolik jí bylo potřeba na 200 gramovou porci kuřecích řízků. Nebo si doma do hrníčku nalijete 125 litrů – to je zase tolik vody, kolik je potřeba k vypěstování 1 zeleného jablíčka. Na 200 g hovězího nebo 10 kilo brambor se spotřebuje 3038 litrů. Nejhorší je v tomto ohledu však čokoláda – na kilo čokolády se spotřebuje 24 000 litrů vody.
- Vyplýtvané jídlo má na svědomí 3,3 gigatun skleníkových plynů ročně. Větší uhlíkovou stopu má už jen Čína a USA.
- Lidé, kteří žijí sami, často nakoupí víc, než stihnou sníst – vyhazují skoro o polovinu více než ti, kdo s někým sdílí domácnost.
EKOTIP: Ze zbytků si můžete snadno vyrobit i ekologický kompost pro vaše rostlinky.
Klikněte a podívejte se na nabídku ekopytlů na odpad a bioodpad.
Jakto, že se vyhodí tolik jídla?
Nejde jen o potraviny, které vyhodíme my doma. Jídlo se vyhazuje při výrobě (tedy ještě, než ho farmáři a producenti dostanou do regálů obchodů), co se zkazí a neprodá v obchodě, nesní v hotelích a restauracích.
- 5 % jídla do popelnice vyhodí obchody. Do toho není ale započítáno například to, když odmítnou jídlo (i když byl dohodnutý jeho odběr) od některého pěstitele či chovatele (a to se zkazí a putuje do koše), ani motivace zákazníků k nákupu hory jídla, které nestihnou sníst.
- Obchody navíc velké množství potravin vyhazují jen kvůli tomu, že nejsou hezké – i když jsou nutričně zcela bezchybné (okurka je například trochu víc zakroucená, rajče není dokonale kulaté).
Pěstovali jste někdy mrkev? Nejspíš vám nevyrostla tak krásně rovná, jaká se prodává v obchodě. Ani farmářům neroste jen ta rovná – křivá se vyhodí, nebo nechá na poli
Kolik potravin se vyhodí v bohatých a kolik rozvíjejících se zemích?
Nejvíc plýtvá průměrný Američan a Evropan – 95 až 115 kilogramů potravin ročně. V subsaharské Africe, jihovýchodní a jižní Asii je to pouhých 6 – 11 kg za rok.
Lidé z bohatých států světa, ke kterým patří i Česká Republika, vyhodí skoro tolik jídla (222 milionů tun), kolik potravin vyprodukují v celé subsaharské Africe (230 milionů tun).
Protože lidé v bohatých státech více plýtvají, víc se pro ně musí vyrábět
Produkce potravin pro lidskou spotřebu je v bohatých zemích 900 kg jídla pro osobu ročně, pro ty v těch nejchudších oblastech 460 kilo.
Potraviny se pro bohaté země často produkují v těch zemích, kde sami nemají co jíst. Třeba fazole se dováží hlavně z Keni. Přijde vám zvláštní, že o Keni se často mluví jako o zemi s nedostatkem vody a přitom vyrábí tolik fazolí? Voda pro lidi a do škol v Keni schází právě z toho důvodu, že teče do fazolových farem.
Prosím, myslete na to, že nevyhazujete jenom jídlo – ale spolu s ním i vzácné zdroje
Plýtvání jídlem v Česku
Na plýtvání jídla v EU se domácnosti podílí z 53 %. Průměrný Čech ročně vyhodí 200 kilogramů jídla.
Několik tisíc tun potravin ročně vyhodí i české školní jídelny. Podle Ministerstva školství to rodiče ročně stojí 2,5 MILIARDY KORUN. Denně žáci v jídelnách vyplýtvají neuvěřitelných 238 tun jídla.
Ročně se v našich školách vydá 383 milionů obědů – do koše z toho letí 48 000 tun potravin ročně. Jinak řečeno – 96 milionů 500g porcí pokrmů. Vyhozené jídlo by naplnilo 1600 náklaďáků Tatra s nosností 30 tun – kdyby se postavily za sebe, kolona by byla dlouhá 5,6 kilometru.
Pro lidovky.cz ředitel programu Skutečně zdravá škola Tomáš Václavík
V některých jídelnách je to méně, v některých množství vyhozeného jídla tvoří až třetinu všech připravených pokrmů.
Jak jídlem plýtvat méně?
Zatímco v rozvojových zemích tvoří 40 % ztráty při sklizni a zpracování, v rozvinutých zemích se více než 40 % vyhodí na úrovni spotřebitelů a zákazníků.
V bohatých zemích lidé doma vyhodí 10x více potravin, než v zemích rozvíjejících se
V rozvojových zemích odpad a ztráty vznikají hlavně na začátku, neúmyslně – při manipulaci po sklizni a při zpracování. Problémem skladování, chlazení, finanční a manažerské nedostatky. Ke snížení ztrát by mohla vést přímá podpora zemědělců a investice do infrastruktury, dopravy i rozšíření potravinářského a obalového průmyslu.
Ve státech se středními a vysokými příjmy k plýtvání jídlem dochází v pozdějších stádiích. Obrovskou roli zde (narozdíl od zemí rozvojových) hraje chování spotřebitelů.
Studie odhalila, že přispívajícím faktorem je nedostatečná koordinace mezi dodavateli. Koordinaci mohou vylepšit smlouvy farmář-kupující. V Česku na tomto principu funguje například Komunitou podporované zemědělství.
Množství vyhazovaného jídla by mohla snížit i tyto opatření: zvyšování povědomí v průmyslu, mezi maloobchodníky a zákazníky, i nalezení využití pro potraviny, které se nyní vyhazují. Děti vyhazují méně, když si samy vyzkouší, jak složité je třeba vypěstovat jedno rajče 🙂
Konkrétní tipy pro úsporu peněz i jídla
4 RADY: Skladujte chytře = vyhazujte méně
1.) Cítíte se se sklenicí vody čerstvější? 🙂 Stejně to má brokolice, salát i jarní cibulka – podobně jako květiny vám vydrží déle, když je postavíte do sklenice s vodou. Obdobné to je s mrkvemi. Odřízněte nať a ponořte je do vody.
2.) Hnědé a flekaté banány vám nevoní? Vždyť ty jsou přece nejlepší. Miluju, když nějaké takové trochu zapomenuté najdu a můžu upéct luxusní banánové muffiny, které jsou snadné jako facka 🙂 Přezrálé banány jsou jedna báseň také do smoothie. Hnědé slupky se nelekejte – čeká na vás lahodný vnitřek.
Ze starších jablíček se dá vykouzlit zase štrůdl nebo jiný koláček.
3.) Udělejte si pořádek v ledničce – a udržujte ho.
4.) Minimální trvanlivost není trvanlivost maximální. Představte si, že koupíte sušenky. Sušenky projdou 14. dubna. Ještě 14. jsou dobré, ale jakmile plíseň na kalendáři otočí patnáctého, pustí se do nich – tomu přece nevěříte 🙂
Pokud potraviny správně skladujete, je jejich konzumace bezpečná i po projití minimální trvanlivosti (jestli je potravina pořád dobrá, to vám prozradí její vůně a vzhled).
U potravin s označením “spotřebujte do” však pozor. To se píše třeba na mase nebo jogurtech – tedy těch potravinách, které se kazí rychle. Po jejich projití už nemusí být (na rozdíl od potravin s minimální trvanlivostí) zdravotně nezávadné. Pokud je zamrazíte rychle po nákupu, datum spotřeby prodloužíte.
Hlídejte tmavé zadní rohy ledničky a posouvejte jídlo s blížící se expirací do předu, ať ho máte na očích
5 TIPŮ, jak použít jídlo, které by jinak letělo do koše
1. Co se neprodá z farmy, v supermarketu nebo restauraci – to využije potravinová banka. Potravinové banky jsou organizace shromažďující jídlo pro ty, kdo na něj nemají dostatek peněz. Pokud máte přebytek potravin s blížícím se datumem spotřeby, můžete je zanést do potravinové banky nebo třeba veřejné lednice.
Veřejné lednice můžete najít na několika místech po celé republice. Pokud jste z Prahy, mrkněte na Veřejné lednice Praha – Public fridges Prague.
2. Potravinami můžete nakrmit zvířata, zkompostovat je (z kompostu vzniká hnojivo – důležitá část půdy pro další rostliny) nebo se z nich dá vyrobit i obnovitelná energie (z metanu a oxidu uhličitého lze vyrobit elektřinu nebo teplo, vedlejším produktem je hnojivo).
Kompostováním vzniká půda bohatá na důležité živiny pro další rostliny a pěstování
3. Nepodporujte dlouhé dodavatelské řetězce, které tvoří spoustu odpadu (a emisí) – nakupujte přímo od místních farmářů.
4. Dejte vedoucímu vašeho oblíbeného supermarketu vědět, že chcete i tu zeleninu, která nevyrostla přesně podle tabulek.
5. Nenakládejte si víc, než sníte. Z toho, co vám zbyde, bez větší námahy vykouzlíte další famózní jídlo.
TIP: Další zajímavé tipy, jak neplýtvat jídlem a informace o plýtvání se dozvíte od české iniciativy Zachraň jídlo. Sledovat můžete jejich web, Facebook, Instagram, YouTube i Twitter.
ZODPOVĚDNÝ TIP PRO VÁS: Seřadila jsem 17 EKO výrobků každodenní potřeby, které jinak běžně vyhodíte. Tyto vám vydrží mnohem déle, nevyprodukujete zbytečný odpad a ušetříte jak přírodu, tak peníze.
Klikněte na obrázek a přesvědčte se, že vše jde dělat zodpovědněji s ohledem k přírodě.
Sníme si vlastní domov?
Víte, že už v roce 2050 bude na světě 9,7 miliard lidí? Hodně se diskutuje o tom, jestli nás Země uživí – nebo si ji dříve sníme pod vlastníma nohama. Zkuste se nad tím prosím chvíli zamyslet. Pokusme se – VŠICHNI – jídlem tolik neplýtvat, jíst a ŽÍT odpovědněji.
DALŠÍ ČLÁNKY O EKOLOGII A ZODPOVĚDNÉM ŽITÍ
